Giacomo Casanova

Letos si připomínáme 210. výročí úmrtí světoznámého Giacoma Casanovy, jehož život se uzavřel dne 4. června 1798 na duchcovském zámku.

Rodák z italských Benátek (nar. 2. 4. 1725) zde prožil posledních třináct let – oficiálně jako knihovník hraběte Josefa Karla Emanuela z Valdštejna. Ve skutečnosti se však právě zde proměnil z přelétavého dobrodruha v jedinečného spisovatele, jehož prvním světovým bestselerem se stala kniha „Můj útěk z olověných komor benátských“, která byla napsána v Duchcově a vyšla v Praze (i když v tiráži je fingovaně uvedeno Lipsko) v roce 1787.

Nejznámějším dílem jsou pak samozřejmě francouzsky psané Casanovovy „Paměti“, nesčíslněkrát publikované pod titulem „Historie mého života“, které však vešly ve známost až dlouho po autorově smrti.

Z pochopitelných důvodů se inventura jeho nejvýznamnějších milostných dobrodružství dostala ke slovu v cenzurované podobě až v letech 1822 až 1828, kdy vycházely v Brockhausově nakladatelství v německém překladu. Necenzurované vydání, v letech 1960 až 1962 vydané ve stejném nakladatelství, se českého překladu dosud nedočkalo.

V době světové obliby literatury sci-fi stále ještě čeká na moderní překlad a zpracování Casanovův „Icosameron“, sice poněkud zdlouhavý, ale velkými nápady hýřící vědecko-fantastický román, napsaný rovněž v Duchcově.

Evropan G. Casanova byl typickou postavou osmnáctého století: byl básník, jazykovědec, teolog, přírodovědec, hudebník, dějepisec, kritik, diplomat, alchymista a obchodník. Jeho životem a dílem se zabývají četní badatelé, přináší však i inspiraci umělcům mnoha žánrů. V Duchcově se na jeho počest konají letos již 14 let Casanovské slavnosti.  

V.Bartošková 2008